Změny počasí, tlaku a vlhkosti – vliv na lidské tělo

Teplota je veličina, která ovlivňuje náš každodenní život. Ráno je to nejdůležitější údaj pro volbu oblečení do práce či do školy. Teplotu sledujeme při sportu, doma, v kanceláři či v automobilu. Někomu stačí pohled z okna, někdo sleduje přesnou teplotu teploměrem či meteostanicí. Samotná teplota však může být velmi klamavý údaj.


Ochlazování větrem
Povrch našeho těla má přibližně 31°C. Chladnější vítr způsobuje odvanutí této tělesné teploty z povrchu pokožky. Lidské tělo tak může vnímat pocitově mnohem nižší teplotu než je ta skutečná. Např. při -10°C a rychlosti větru 20km/h je pocitová teplota -18°C. Naopak teplejší vítr než +31°C zabraňuje ochlazování těla a teplotu pokožky ještě zvyšuje.

V zimním období i malý vítr dokáže pěkně znepříjemnit pobyt venku. V létě chladný vánek ochladí tělo ale jakmile teplota vzduchu vystoupá nad 31°C, může být vítr také nepříjemný.

Vlhkost vzduchu
Množství vodní páry ve vzduchu souvisí zdravím ale i okamžitým pocitem okolní teploty. Vlhkost vzduchu ovlivňuje odpařování potu z kůže, ale také zajišťuje správné fungování sliznic. Vlhkost mění vnímanou teplotu až od přibližně +27°C (např. při teplotě 35°C a vlhkosti vzduchu 60% vnímáme teplotu až na úrovni +47°C). Při vysoké vlhkosti se snižuje schopnost odpařování potu z povrchu pokožky a tím se tělo hůře ochlazuje. Proto při letních vedrech může vlhkost nad 45% snížit sportovní výkony ale i samotný pocit ze sportu nemusí být příjemný. Především v létě je menší vlhkost vzduchu a přísun tekutin při sportu nejlepší kombinace pro snadnější a zdravější ochlazování.

Naopak v zimě, v interiéru (domě, bytě) při vytápění by měla být vlhkost okolo 55%. Menší hodnota vodních par (pod 45%) vysušuje sliznice a pokožku což snižuje imunitu a celkově oslabuje tělo. Větší vlhkost podporuje plísně a může mít také negativní vliv na klouby a kosti. Vhodným poměrem zateplení, topení a větrání můžeme dosáhnout zdravé vzdušné vlhkosti v prostorech kde trávíme velké množství času (kancelář, pracovna, ložnice). Přetápěním se vzduch vysušuje, nesprávným zateplením se vzduch zvlhčuje.

Atmosférický tlak
Tak jako na nás při potápění působí tlak celého vodního sloupce nad námi, na souši na nás působí tlak vzduchového (vzdušného) sloupce. U moře je tedy nad námi největší vzdušný sloupec a je tedy i nejvyšší tlak. Tento tlak vzduchu (atmosféry) se ale mění vlivem proudění vzduchu. Např. při přicházející bouřce většinou atmosférický tlak klesá. Čím výraznější pokles tlaku, tím větší změna teploty, silnější vítr a větší srážky nás můžou zastihnout – týká se ale větší plochy a záleží kam přesně oblačnost doletí.

Změna atmosférického tlaku může mít vliv na kondici člověka. Někteří lidé také říkají, že tlak vnímají a dokáží předpovědět změnu počasí. Změnou venkovního (atmosférického tlaku) se nepatrně ovlivní vnitřní tlak v našem těle jenž se snaží naše tělo mírně rozpínat. U citlivějších lidí tak může dojít k jakémusi vnímání porušeným nervovým zakončením. Spolehnout se na toto ale nelze. Prudké změny tlaku však mohou mít vliv na kondici člověka (krevní tlak, dýchání atd.)

Lidské tělo tedy vnímá mnoho faktorů počasí. Proto pokročilé meteostanice neměří jen teplotu. Čidla teploty se většinou instalují do stínu nebo pod radiační štít dále od staveb aby nedocházelo k jejich ovlivnění. Je domluvena výška 2m nad zemí (přibližná poloha lidské hlavy). Vítr se měří v 10m nad zemí (avšak amatérské meteostanice většinou nejsou na tak vysokých stožárech). I když nám meteostanice dokáží udat hodně veličin pro zjištění „jak nám bude“ při plánované aktivitě, velkou roli také hraje změna teploty a aklimatizace. Prudké ochlazení či oteplení může organismus velmi vyčerpat (záleží na zdraví a tukových zásobách). Např. při rychlém nástupu léta se člověk může cítit unavený (nárůst venkovní teploty o +30°C člověk zvládá bez potíží až za cca 30 – 60 dnů).