Lisp v příkladech

Lisp je programovací jazyk určený především pro věděcké účely. Využití nachází při výuce a demonstracích programovacích problémů, při řešení matematických problémů či vývoji umělé inteligence. Používá ho např. AutoCAD. Lisp je založen na postupném zpracovávání seznamů podobně jako odvozený jazyk Scheme.

Common Lisp je rozšířením základní verze Lispu. Využívá procedurální, funkcionální a objektově-orientované programovací paradigmata.

Příklady Common Lisp jsou tvořeny pomocí vývojového nástroje LispWorks.

Modře je psán zdrojový kód (Text). Oranžově je psán příkaz a výstup terminálu (Listener) po uložení, kompilaci, načtení.

Příklad 1: Prefixová notace. Lisp používá prefixovou notaci zápisu. Místo infixového zápisu 3 + 2 je výpočet zapsán v podobě seznamu () a prefixové notace (+ 3 2). Jako mezeru můžete použít bílé znaky. Na obrázku je ukázka správného i špatného zápisu.

Příklad 2: Definice vlastní funkce sčítání:

(defun secti (a b)
 (+ a b))

(secti 10 21)
31

Příklad 3: Funkce vypisující text. Kód začíná komentářem.

; Toto je komentar zacinajici za strednikem

(defun pozdrav ()
 (print "Ahoj svete!"))

(defun zprava ()
 (print "Toto je zprava."))

(pozdrav)
"Ahoj svete!" 
"Ahoj svete!"

(zprava)
"Toto je zprava." 
"Toto je zprava."

Příklad 4: Další práce se zobrazovaným textem

(defun zprava ()
  (format t "Toto je zprava v lahvi."))

(zprava)
Toto je zprava v lahvi.
NIL

—–

(defun zprava ()
 (format nil "Dalsi zprava"))

(zprava)
"Dalsi zprava"

—–

(let ((z1 "Zprava ulozena do promenne z1")) z1)
"Zprava ulozena do promenne"